Stavba trekingového kola na zakázku doopravdy není úplně běžná záležitost. Ale když máte jasnou představu o tom co chcete a nemůžete najít nic co by vyhovovalo vašim nárokům, tak to smysl dává.

V tomto případě se požadavky v průběhu debat a postupem času lehce měnily, ale nakonec se nám podařilo relativně dlouhodobý projekt dotáhnout až do konce.

Základem stavby každého kola je rám a nejinak tomu byl zde. Otázka byla, kde sehnat rozumný a kvalitní trekingový rám. Na rozdíl od MTB nebo snad silničních rámů je těch trekingových poskrovnu. Zkoušení velikostí jsme se zákazníkem provedli v Bikeranchi na Krejcárku na kolech Merida Crossway. Původně jsem měl v plánu vybrat právě rámy od Meridy, ale bohužel nebyly skladem potřebné velikosti… Volba padla na rámy rakouské značky Simplon konkrétně tedy na Simplon Spotlight. Ve své podstatě nebylo až tolik na výběr.

Původní varianta počítala s jedním převodníkem a přehazovačkou s 11ti nebo 12ti pastorky vzadu. Pak ovšem přišel požadavek na upgrade a volbu zadního náboje Rohloff se 14ti rychlostmi. Celkem zásadní změna, na druhou stranu velký posun po kvalitativní stránce a co bylo důležité, tak rám Simplon Spotlight má pro náboj Rohloff přípravu! Docela slušná náhoda, která ale hrála do karet. Díky tomu jsme mohli použít náboj s integrovaným řazením a opěrka pro bovdeny našla své místo na spodku rámu, kde designově neuráží. Se zákazníkem jsme ještě ladily volbu převodů a nakonec zvolili 42 zubů na převodníku a 15 zubů na pastorku.

Náboje jsme napletli na ráfky Ryde ZAC2000 se špicemi a niply Sapim. Kola jsme následně obuli do plášťů Schwalbe Marathon Allmotion 40-622 s reflexním bokem.

Když už jsme u rámů, tak následně přibyl nový požadavek na přelakování do barev RAL 5005 (modrá signální) a RAL 3001 (červená signální). No a jelikož já se ničemu nebráním, tak jsem začal hledat řešení. Bylo mi jasné, že je potřeba zvolit firmu s dobrými recenzemi, jelikož z diskuzí na bike-foru jsem věděl, že je velmi jednoduché se spálit… Nakonec jsem vybral firmu Alfalux, která používá technologii práškového lakování alias Komaxitu. Tato technologie je vhodná pro všechny materiály, které snesou vypalovací teplotu laku od 160°C do 200°C .

Naložil jsem rámy a osobně je dovezl do lakovny. Při předávání (mimochodem v době, kdy se naplno rozjel Covid a začali jsme nosit roušky) jsem se s panem Žalským domluvil, že nebude třeba upravovat povrch rámů a že se prášek nanese přímo na tovární verzi rámu s původním lakem. Bez zkušeností a s důvěrou jsem souhlasil. Bohužel u pánského rámu poměrně slušně vylezla spodní vrstva se samolepkama SIMPLON, což jsme se zákazníkem vyhodnotili jako nežádoucí. Navíc sedlová trubka měla v zadní části málo prášku a vznikla tak nepěkná struktura laku.

Následovala taková malá beznaděj, jelikož komaxit se těžko sundavá a opískování z odlehčeného hliníkového rámu nepřicházelo v úvahu. Chemické odlakování považuji za velmi rizikové a zabralo by více času, takže jsem si nakonec musel pomoci sám, jelikož termín vyhotovení se neúprosně blížil a šlo mi o každý den. Naštěstí už jsem měl zkušenosti se sundaváním laku z karbonového rámu, kde jsem použil techniku vodního smirkování. Tím pádem jsem věděl, že nic nepokazím, pořídil jsem excentrickou vibrační brusku, sadu smirkových kotoučů různých drsností a v rámci jednoho pracovního dne dal navíc 4 hodiny broušení a leštění. V podstatě jsem věděl, že mi bude stačit dokonale opracovat hlavní rámový trojúhelník, odstranit všechny samolepky a udělat hladké přechody mezi obroušenou a již nalakovanou částí rámu.

A jen tak mimochodem jsem potřeboval pořídit i slušnou masku s filtrem (kvůli prachu z broušení a jelikož chci do budoucna zkusit lakovat) a to se v době kdy začala koronakrize ukázalo jako nemožné. A bylo jedno jakou kvalitu, jestli respirátor za 200,- korun nebo polomasku za 3.000,-, všechno a všude naprosto vyprodané! Nakonec mě zachránil lakýrník na Bazoši, který prodával nepoužitou polomasku za původní cenu, což byla vlastně v této době velmi férová nabídka 🙂

Můj předpoklad byl správný a druhý den ráno v lakovně mi bylo slíbeno, že rám bude další den ráno připravený k vyzvednutí s luxusně udělaným lakem a zdarma! Na druhý pokus se to už naštěstí podařilo… Zde bych rád uvedl, že i tak jsem byl s lakovnou Alfalux vlastně spokojený, jelikož lak je jinak velmi pěkný, docela levný (lakování jednoho rámu jednou barvou vyšlo na 800,- korun) a hlavně kvalitní. Prostoupení samolepek do nového laku se dalo tak trochu předpokládat a možná to pan Žalský při přijmu zakázky trochu podcenil a já se pořádně nepřipravil. Nicméně na druhém rámu to bylo v pohodě, takže nechci na nikoho svádět vinu a beru to spíše jako dobrou lekci do budoucna. Pouze se potvrdilo, že kvalitní výsledek lakování závisí nejvíc na přípravě podkladu a tohle byl více než dobrý příklad, že zkratky nefungují.

U nově nalakovaného rámu je potřeba doladit detaily typu protažení závitů a hlavně opracování čela středového složení příslušnou frézou.

Jeden z požadavků byla také nízká váha a jednoduchá údržba, proto jsme sáhli po karbonové vidlici a klasických V-éčkových brzdách. U dámského kola byl kladen důraz na velmi pohodlný, víceméně městský posed, tomu se přizpůsobil výběr komponentů na pozici sedla, představce a řídítek.

Rozpočet na obě kola byl celkem vysoký, nicméně ne neomezený, proto jsem si dal za úkol vybrat ostatní komponentovou skladbu takovou, aby vše bylo funkční, snadno seřiditelné, tuhé, ale už zbytečně nenavyšovalo rozpočet. Také jsem chtěl, aby to celé mělo hlavu a patu a nemixovalo se jedno s druhým. Ze všeho nejlépe mi vyšla sada Shimano Deore, jelikož v této sadě bylo dostupné vše co jsem potřeboval za rozumnou cenu (kliky, brzdy, páky, náboje). Co se týče klik, tak zákazník chtěl kryt převodníku. Původně jsem zvažoval zakázkovou výrobu u firmy Gebhardt, ale nakonec jsem využil služby konstruktéra a domácího kutila v jedné osobě a z velkého 48 zubového převodníku, který jsem z klik sundaval, jsem nechal ofrézovat zuby a vznikl tak krásný, jednoduchý a levný kryt.

Zákazník měl u některých komponentů jasnou představu o tom co by rád na kole vozil a tak obě kola zdobí gripy Brooks Ergon GP1 a pánské kolo navíc ještě sedlo Brooks B17. Na pánském kole jsme ještě na postu sedlovky zvolili komponent Biologic Postpump tedy pumpičku integrovanou v sedlovce. Jelikož byla k dispozici pouze stříbrná varianta o průměru 27,2 mm, nezbylo nic jiného než přelakování načerno aby to vše hezky ladilo a vložení redukce 27,2 / 30,9 mm do rámu, aby to i drželo 🙂

Finále tvořily blatníky SKS a speciální nosiče Ortlieb. No a abych jenom nechválil, tak Ortlieb mě trochu zklamal provedením přichycení v horní části rámu. I malá česká firma jako je Sport Arsenal už horní tyče pro uchycení profiluje, jelikož počítá s montáží na různé velikosti rámů a hlavně počítá i s klasickou ráfkovou brzdou. Ortlieb dodal tyčky absolutně rovné, takže mě čekalo ohýbání asi tak v šesti směrech a k tomu jestě udělání celkově zaobleného tvaru, takže práce na půl hodiny jen s profilováním a ještě k tomu nevzhledně ožužlaná tyčka od uchycování ve svěráku a bušení paličkou…

Nakonec bych chtěl poděkovat zákazníkovi za trpělivost a velmi solidní a pohodové jednání. Od prvního emailu 5.8.2019 až po předání 26.5.2020 zabrala celá akce téměř 10 měsíců a ruku na srdce, kdo si na kolo počká takovou dobu? 🙂 výsledek je ale originální, kvalitní a přesto nebudí na první pohled dojem tak drahého stroje, což byl nakonec takový nevyřčený požadavek.

Jsem rád, že se tato náročná akce, za kompletní podpory Bikeranche na Krejcárku, podařila dotáhnout do zdárného konce. Opět jsem se něco přiučil a přišel do styku třeba s převodovkou Rohloff, což se také běžně nepoštěstí. No a kdyby měl někdo zájem o stavbu svého vysněného stroje, tak mě může kontaktovat!